Slaboproudé systémy > Elektrická požární signalizace EPS > Popis prvků systému EPS
Jednotlivé prvky systémů EPS
Popis a funkce jednotlivých prvků systémů elektrické požární signalizace EPS.
Každou elektrickou požární signalizaci je možné rozdělit na tři části:
Hlásiče požáru
Požární hlásiče slouží ke zjištění požáru a zaslání informace o zjištění do požární ústředny. Hlásiče požáru mohou být tlačítkové nebo automatické. Tlačítkové hlásiče slouží k ručnímu vyvolání požárního poplachu osobami při zjištění požáru nebo kritické situace.
Automatické hlásiče požáru reagují na výskyt nebo změnu fyzikálních parametrů prostředí při požáru bez nutnosti zásahu lidského činitele. Dle principu detekce je předurčen i způsob jejich použití v různých prostředích. Jejich vhodným výběrem je zajištěna včasná detekce vznikajícího požáru a spolehlivá funkce bez zbytečných planých poplachů.
Opticko-kouřové požární hlásiče - jsou nejpoužívanějšími automatickými hlásiči požáru v systémech EPS. Jejich princip spočívá ve vyhodnocování parametrů infračerveného záření z vnitřního zdroje dopadajícího na optický prvek. Za normálních podmínek na optický prvek nedopadá žádné záření. Při zaplnění hlásiče částicemi kouře se od nich odráží IR záření a dopadá na světlocitlivý prvek. Intenzita tohoto záření je dále vyhodnocena a při její mezní hodnotě či strmosti nárůstu dojde k vyhlášení poplachu.
Opticko-kouřové hlásiče jsou vhodné pro detekce světlých a viditelných dýmů. Problematické je jejich použití v prašných prostředích, nebo v prostředích s výskytem aerosolů. Jedná se o hlásiče bodové, proto je jejich rozsah detekce omezen prostorem - zpravidla je to kruh o průměru cca 6-8m v závislosti na výšce osazení a na parametrech výrobce.
Lineární kouřové hlásiče požáru - pricip jejich funkce spočívá ve vyhodnocování změn intezity infračervených paprsků vysílaných z vysílače a dopadajících na přijímač. Kouř v prostoru mezi vysílačem a přijímačem snižuje intezitu dopadajícího záření a při vyhodnocení v přijímači dle nastavených parametrů dojde k vyhlášení požárního poplachu.
Největší výhodou lineárních požárních hlásičů je velký prostor detekce kouře - až 100 x 15m dle parametrů výrobce. To je předurčuje k detekci požáru ve velkých prostorech s obtížným přístupem na strop - typicky jsou to skladové haly, výrobní objekty apod.
Naopak jejich nevýhodou je velká náročnost na přesnost montáže a jejich nastavení. Musí být zajištěna přímá viditelnost mezi vysílačem a přijímačem lineárního požárního hlásiče. Způsob jejich montáže musí eliminovat tepelnou roztažnost konstrukčních prvků hal tak, aby nedocházelo ke změnám nastavení směru paprsku. Lineární požární hlásiče rovněž nejsou vhodné do prostorů s výskytem prachu, par a jiných viditelných cizích částic v prostoru paprsku.
Teplotní požární hlásiče - tyto hlásiče požáru pracují na pricipu vyhodnocování teploty okolí termistory. Podle způsobu vyhodnocování je možné dále dělit na:
- maximální – reagují na překročení mezní hodnoty teploty
- diferenciální – reagují na překročení rychlosti změny teploty při požáru
- kombinované – vyhodnocují oba předešlé parametry dle nastavení
Teplotní hlásiče požáru jsou vhodné pro prostory s velkým výskytem prachu, par nebo cizích částic v ovzduší. Z principu jejich detekce požáru vyplývá vhodnost jejich použití pro detekce požárů s malým vývinem kouře v počáteční fázi ale rychlým nárůstem teploty. Jejich hustota osazení musí být vyšší než u opticko-kouřových požárních hlásičů. Jejich použití je nevhodné ve velkých výškách.
Lineární teplotní kabely - jsou speciálním druhem teplotních požárních hlásičů. Jejich funkce je založena na detekci teploty speciálním kabelem, který je připojen do vyhodnocovací jednotky, která podle změn odporu kabelu dokáže určit přesnou vzdálenost místa detekce. Detekce požáru teplotními kabely je využívána v obtížně přístupných místech, nebo těžkých klimatických podmínkách např. kabelové kanály, šachty, tunely apod. Jejich výhodou jsou minimální nároky na údržbu a snadná instalace. Jejich použití je vhodné do výšky maximálně 5-6m.
Hlásiče vyzařování plamene - vyhodnocují spektrum vlnových délek vznikajících v plameni. Jsou vhodné do prostorů s rychlým vzplanutím požáru – např. vysoce hořlavé kapaliny. Vzhledem k principu své funkce však nejsou vhodné do prostorů se zdroji záření podobnému plameni (např. slunce). Jejich nevýhodou je poměrně vysoká cena oproti standardním požárním hlásičům a úzký úhel pokrytí.
Kouřový nasávací systém - jedná se prakticky o opticko-kouřový hlásič požáru, vyhodnocovací jednotku, do které je vháněn vzduch z potrubí umístěného ve sledovaném prostoru. V detekčním potrubí jsou provedeny otvory, kterými je nasáván vzduch z hlídaného prostoru.
Výhodou tohoto detekčního systému je snadná údržba, proto bývá často používán v prostorech s obtížným přístupem, nebo se složitými vlivy prostředí, kde by použití standardních opticko-kouřových požárních hlásičů bylo nevhodné.
Ionizační hlásiče kouře - jejich princip je založen na vyhodnocování změn vodivosti v ionizační komoře, kde je prostředí ionizováno radioaktivním zářičem. Hlásiče požáru jsou velmi citlivé na vnější prostředí a reagují např. i na aerosoly, výpary či výfukové zplodiny. Jsou vhodné pro sledování prostorů, kde je předpokládán rychlý vznik neviditelných zplodin při zahoření. Pro svou vysokou citlivost jsou nevhodné do prašných prostorů, nebo míst s výskytem výparů či aerosolů.
Vzhledem k tomu, že obsahují radioaktivní zářič, musí být jejich skladování i likvidace prováděna v režimu přepsaném legislativou. Z těchto důvodů bývají ionizační hlásiče požáru využívány v čím dál menší míře, zejména v souvislosti se stále se zdokonalujícími technologiemi detekce požáru jinými způsoby.
Kombinované požární hlásiče - (multisenzory) - jejich funkce spočívá v kombinaci výše uvedených pricipů činnosti. Tím je dosaženo možnosti optimálního nastavení parametrů dle daného prostoru použití a tím vysoká odolnost proti planým poplachům při zachování vysoké schopnosti detekce požáru. Nejčastěji používané jsou požární hlásiče opticko - tepelné, které kombinují funkce opticko - kouřového a tepelného požárního hlásiče. Dále jsou na trhu hlásiče požáru opticko -teplotní - chemické, které pro detekci požáru využívají kromě již zmíněných způsobů navíc i diagnostiku zplodin hoření.
Ústředny elektrické požární signalizace
Požární ústředny zabezpečují kompletní funkce celého systému EPS. Jedná se zejména o napájení a vyhodnocování stavu požárních hlásičů, ovládání požární signalizace a aktivace ovládacích prvků návazných zařízení a v neposlední řadě též o kontrolu stavu a provozuschopnosti celého zařízení EPS nebo i ostatních připojených zařízení.
Napájení každé požární ústředny musí být zálohováno proti výpadku napájecí sítě akumulátory. Každé zařízení elektrické požární signalizace musí být schopno provozu na náhradní zdroj po dobu minimálně 24 hod, z toho 15min ve stavu signalizace požáru.
Dnešní moderní požární ústředny mají široké možnosti programování jejich funkcí a tím i optimalizaci celého systému EPS v daných objektech nebo areálech. Výhodnou funkcí moderních systémů EPS je možnost síťování ústředen a tím vytvoření jednoho kompaktního systému požární signalizace i ve velkých areálech či aglomeracích. Systémy EPS je možné ovládat nebo monitorovat nejen přímo na místě, ale i na dálku pomocí internetu, GPRS přenosů apod.